in

Chceme, aby místní turnaj zaplnil O2 arenu, říká Lukáš Pleskot

Lukáš Pleskot, předseda České asociace esportu, dlouhodobě patří k hlavním osobnostem české esportové scény.

Kdo by neznal herní portál PLAYzone.cz či neslyšel o každoročním Mistrovství České republiky v počítačových hrách? Tím ale výčet projektů, která si kladou za cíl rozvíjet tuzemskou progamingovou scénu nekončí. Mnozí z vás jistě zaznamenali, že u nás začala fungovat Česká asociace esportu, jejíž předsedou byl zvolen právě Lukáš. Proto jsme si s ním povídali o tom, jaké jsou její cíle, jak se stát členem a kde bere inspiraci pro její rozvoj. A nezůstali jsme jen u toho.

 

Patříte mezi spoluzakladatele České asociace esportu, jejíž jste se stal také historicky prvním předsedou. Co tomu předcházelo a jaké datum považujete za první oficiální den její činnosti?
Myšlenka je to už historická a dlouhodobě jsme diskutovali, zda má asociace význam, a jaká má být její úloha. Hlavně ve spojení s debatami o tom, zda má být esport součástí Olympijských her, přicházelo hodně podnětů a ukázalo se, že je zde podobná struktura zapotřebí. Navíc asociace vznikaly i v zahraničí, a to vše jsme reflektovali. Oficiální vznik je 24. 9. 2017, ale tomuto datu samozřejmě předcházelo mnoho schůzek a diskuzí subjektů, které se v asociaci zatím angažují.

 

Jak fungují podobné asociace v zahraničí? Je nějaká země, která pro ČAeS může být vzorem či inspirací?
Fungování zahraničních asociací se různí. Například ve Velké Británii se Asociace zaměřuje především na edukaci – co je to esport, co je hraní – a tamní asociace dokonce pořádá i středoškolské herní ligy. V Belgii naopak asociace vybírá mužstvo pro reprezentační aktivity v rámci Mezinárodní esportové federace (ISEF).

Inspiraci bereme ze všeho, co nám může prospět. Velmi vyspělá herní scéna je například v Polsku, kde se desítky tisíc hráčů opírají o světově známé týmy Kinguin, Virtus.pro či AGO. Právě evropské či světové úspěchy hráčů nebo týmů pak vedou k větší popularizaci celého odvětví. K výchově těch nejlepších hráčů je ale potřeba kvalitní domácí scéna a o to se musí asociace snažit, ostatní následně přijde.

 

Jak náročné je zorganizovat akci jako Mistrovství ČR v počítačových hrách? Myslíte si, že může Česká republika v budoucnu pravidelně hostit velké světové turnaje (například ESL)? Případně v jaké hře?
Organizace takového kolosu, jakým se MČR stalo, je opravdu náročné. V rámci perspektivy bych rád uvedl, že MČR organizujeme znovu od roku 2011, kdy jsme se v rámci BYOC LANky setkali v Kongres Hotelu Jezerka. Nyní jsme zpět v Brně a musím uznat, že nás těší stále vyšší zájem ze strany fanoušků. Momentálně na MČR pracuje přes patnáct lidí celoročně, finálovou akci v Brně pak připravuje zhruba stovka pracovníků a dobrovolníků.

 

Velké turnaje patří k tomu nejlepšímu, co dnes vidíme ve světě. A sami nyní sledujeme, že už i zahraniční giganti jako ESL či DreamHack často zkouší, kde by se měla akce usadit. Neberme v potaz turnaje Intel Extreme Masters v Katowicích nebo ESL One Cologne. Pro fanouška esportu to je akce, kterou zkrátka musí vidět. Praha má hodně co nabídnout, otázkou je, zda si to tuzemský divák zaslouží. Viděli jsme to například v rámci Road To Blizzcon 2015, kdy O2 arena nepraskala ve švech, jak se očekávalo. Naopak, i to je pro nás zdvižený ukazováček, že bychom se měli mít na pozoru a pracovat především s tím, co je momentálně k dispozici. Za sebe musím říct, že se mi velmi líbilo poslední finále MČR v CS:GO. Lidé stáli i bokem, jen aby sledovali vyhrocený zápas mezi eSubou a eXtatus.

 

 

Vraťme se teď opět na chvíli k Asociaci. Členem se dle stanov mohou stát nejenom profesionální hráči, ale také ti rekreační. Vnímáte, že i oni mají zájem o členství?
Ano, určitě. Běžný hráč je vlastně kdokoliv z nás, kdo si zapne například Clash of Clans nebo jen nějakou konzolovou hru, třeba FIFA 19. I tito fanoušci her nás zajímají, neboť i oni by se do budoucna mohli stát pevným základem pro tuzemskou herní společnost. Proto, kdo ještě není přihlášen, prosíme, aby se registroval na našich stránkách. Dnes je esport hlavně o tom, že ho hráči sledují, nemusí být nutně každý profesionál, to je jen hrstka těch nejlepších. Celou scénu ale tvoří právě lidé kolem – fanouškovské základny a běžní hráči.

 

Jaké jsou členské příspěvky a do kdy je mohu zaplatit?
Členské příspěvky aktuálně nejsou žádné, myšleno pro hráče. Je to velké téma, aktivity Asociace musí být z něčeho placeny, ale hledáme spíše jiné cesty než poplatky pro hráče. Nicméně ve všech ostatních sportech je to běžná věc. Nastavením celého systému se budeme věnovat v roce 2019.

 

Máte nějaké tajné přání, kterého byste chtěl díky Asociaci dosáhnout?
Máme všichni v týmu jasnou vizi, kterou sdílíme. Chceme jít po malých krůčcích dopředu tak, aby na jejím konci stála sebevědomá a silná herní komunita, která dokáže zaplnit například O2 arenu, která bude hostovat lokální turnaj. Skromným přáním pak je, aby byli všichni hráči spokojeni z vývoje, který chystáme a kterému budou předcházet další nevyhnutelné kroky.

 

V oblasti profesionálního hraní se pohybujete již delší dobu, více než 10 let, a jste výkonným ředitelem portálu PLAYzone.cz. K jakým největším změnám podle vás došlo na české progamingové scéně za poslední dekádu?
Zásadní proměna esportu nastala s rozvojem streamovacích služeb. Více hráčů dnes esport sleduje, než hraje, a to je důvod dynamického růstu. Dále považuji za velkou změnu vstup partnerů mimo IT segment jako například Vodafone, Komerční banka, KFC. To jsou velcí hráči, kteří se nebojí do esportu investovat a zviditelňovat se v něm. Důležité jsou také kroky velkých prodejců jako Alza nebo CZC a televize Prima COOL. Všichni vidí v komunitě hráčů a esportu potenciál a peníze, které do odvětví přináší, jsou samozřejmě pro rozvoj scény nezbytné.

 

V čem si myslíte, že jsou čeští hráči nejsilnější, a kde naopak vidíte jejich slabá místa?
Řekl bych, že jejich důležitou vlastností je vytrvalost. Jsme zatím malý subjekt na esportové mapě, ale česko-slovenští hráči určitě rezonují. Například hráče jako Oskar, STYKO nebo třeba GuardiaN zná celý svět. Z týmů pak můžeme vyzdvihnout tým eXtatus a jejich výšlap do TOP30 světa nebo úspěch týmu DarkTigers na turnaji V4. V rámci hráčů a týmů nám ale chybí větší profesionalizace a hlubší struktura toho, jak s mládeží pracovat. Zde očekávám, že do segmentu esportu přijdou sportovní manažeři, kteří toto umí z fotbalu či hokeje.

 

Máte nějaký oblíbený esportový tým, kterému fandíte?
Já sám mám rád příběh Jacka Etienna z Cloud9. Poté, co jej vyhodili z TSM, si založil vlastní tým a ten se teď honosí titulem nejhodnotnější esportová značka. Nemám ale žádného přímého favorita, fandím především česko-slovenským legionářům v zahraničí, neboť s GuardiaN-em a Oskarem mě pojí minulost a STYKO je pro mě předloha hráče, jakým by měl každý být – pokorný, ochotný a velmi milý hráč, jehož rozhovory se velmi dobře poslouchají. Nechci ale zapomenout ani na League of Legends a hráče jako je Sheriff, Denyk nebo FreeZe. Rád si projdu aspoň výsledky jejich týmů, když mám čas. Většinou ale dostávám výsledkový servis od našich redaktorů (smích).

 

 Martin Roháček

Martin Roháček

Článek napsal Martin Roháček

Už ve čtyřech letech jsem utíkal k sousedům hrát Mária, pak proháněl Vláček a Goldena. Prošel jsem si potmě tunely ve Vietcongu, podlehl kouzlu Warcraft 3 a Dota mě nepřestala bavit ani po 13 letech. A dneska si užívám ten neskutečný nárůst, který esport zažívá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahrávám…

0

Zanech zde svůj názor