in ,

Podpora rodiny je důležitá pro každého profesionála, shodují se špičky českého esportu

Růst esportu otevřel dveře mnoha hráčům a umožňuje jim plnit jejich sny. Ale i oni, stejně jako asi každý z nás, slyšeli od některého ze svých rodičů větu: „Vypni to, jinak z tebe nikdy nic nebude.“ Proto jsme se rozhodli zaměřit na důležitost podpory rodiny a jsme se zeptali předních českých hráčů na dvě jednoduché otázky:

 

  1. Jak se Tvoji rodiče zpočátku dívali na počítačové hry? Byli vždy nakloněni tomu, aby ses stal profesionálním hráčem?

 

  1. Jak moc je pro profesionálního hráče důležitá podpora rodiny?

 

Každý hráč si prošel podobnou cestou, přesto se shodují, že podpora rodiny hraje v kariéře důležitou roli. Přesvědčte se sami, zde jsou jejich příběhy.

 

Stanislav „Stancifka“ Cifka

Stanislav patří k nejlepším a nejrespektovanějším hráčům karetních her (CCG) nejenom u nás, ale i ve světě. Z jeho dlouhého seznamu úspěchů jmenujme například vítězství na Hearthstone Global Games 2017, kde byl součástí české reprezentace. V současnosti se věnuje hře Artifact.

 

 

  1. Nejvíc vynadáno jsem dostával, když mi bylo 10 a ráno jsem si hodinu přivstal, abych hrál NHL nebo Dotu :). Ale to asi není přesně to, na co je otázka mířena, protože hry, které jsem začal hrávat profesionálně, nebyly ty počítačové. Jak šachy, tak Magicy i poker jsem hrával naživo, a to už byla z pohledu rodičů změna k lepšímu. Ke 14. narozeninám jsem dostal i velkou pomoc od rodičů, když mi dali peníze, abych si koupil moje první hrací Magic balíky.

 

  1. Ohromně, vztah s celou rodinou mám úžasný a hodně pro mě znamená, že je zajímá co dělám a podporují mě v tom. Není to tak ale u každého, a znám i hodně případů, kdy si hráč šel za svým snem, i když ho rodiče nepodporovali nebo byli dokonce proti. O to víc jsem vděčný, že rodiče vždy stáli na mojí straně a i díky něm jsem se dostal v esportu takto daleko.

 

Tomáš „benq1“ Masaryk

Tomáš reprezentuje CS:GO sekci historicky nejúspěšnějšího českého týmu eSuba. Mezi jeho úspěchy patří vítězství v CDL – Professional Series League #1, Y-Games 2016 či Tiger Masters #1.

 

 

  1. Keď som začínal hrať počítačové hry, tak sa to mojim rodičom veľmi nepáčilo, lebo chceli, aby som sa venoval hlavne škole a mysleli si, že ju budem zanedbávať. Časom ale videli, že sa dokážem dostatočne venovať škole aj popri hraní hier a vtedy začali moje hranie tolerovať. Keď som začal zažívať prvé úspechy v CSku, tak sa moji rodičia začali zaujímať a to ako sme dopadli na turnaji alebo s kým sme hrali vo finále. Takže v konečnom dôsledku ma postupom času začali v hraní podporovať, lebo videli, že to má zmysel a čas strávený za počítačom mi dokáže priniesť aj vytúžené ovocie v podobe skvelých zážiťkov a zarobených peňazí.

 

  1. Myslím si, že podpora rodiny je veľmi dôležitá pre každého športovca a výnimkou nebude ani hranie počítačových hier. Pre samotného hráča je vždy lepšie a príjemnejšie keď nemusí riešiť žiadne rozbroje s rodičmi ohľadom hrania, ale môže sa naplno venovať tomu, čo ho baví a hrať s čistou hlavou. To isté samozrejme platí aj pri partnerke alebo iných členoch rodiny. Predsalen na rodinu sa môžme spoľahnúť a obrátiť sa na ňu s každým problémom, práve preto je aj pre profesionálneho hráča natoľko dôležitá.

 

Martin „SpajKK“ Beneš

Martin patří mezi největší osobnosti PUBG scény. Dnes se naplno věnuje streamingu a je neodmyslitelně spojený s mezinárodním týmem Dignitas.

 

 

  1. Ze začátku to pro mě bylo dosti obtížné. Rodiče samozřejmě chtěli, abych se věnoval hlavně škole, protože ve hraní her neviděli potenciál. Ba naopak to na ně působilo velmi negativně. Snažili se mi to rozmluvit a tak nějak mi otevřít oči, ale já jim pořád říkal, že mě to dělá šťastným a že v to věřím. Jsem zastánce, že člověk má dělat to, co ho v životě dělá šťastným, ať je to cokoliv!

 

  1. Velmi důležitá. Pokud nemá člověk čistou mysl a musí řešit plno věcí okolo a třeba i tu „nepodporu“ od rodiny, tak se nemůže tolik soustředit právě na samotný herní výkon. Po úspěchu na Gamescomu v roce 2017, kdy jsem odešel od PČR a přešel na pro scénu, tak to nahlížení od celé mé rodiny úplně změnilo ráz.

 

Radovan „Fritol“ Zeťák

Radovan reprezentuje Fortnite sekci historicky nejúspěšnějšího českého týmu eSuba. K jeho největším úspěchům patří druhé místo ve Fortnite Fall Skirmish Series.

 

 

  1. Rodiče byli vůči hrám vždy hodně skeptičtí, jelikož je to pro ně něco nepochopitelného. Asi nevěří, že se v tomto směru dá budovat kariéra. Přesto mě v tom, co dělám už od malička podporovali a snažili se mi pomoci, jak jen to šlo.

 

  1. Pro mě osobně už není zázemí důležité jako dříve. Tím myslím, že už šestým rokem bydlím bez rodičů. Přesto je dobrý pocit, když vím, že mi rodina fandí a vĕří mi v tom, co dĕlám. Myslím si že pro hráče bydlícího s rodinou je podpora z jejich strany velice důležitá. Přeci jen se člověku líp daří a líp se cítí když ví, že má za zády podporu a není pod neustálým tlakem, aby od toho počítače už vypadl.

 

Lukáš „Luko“ Hrabčík

Lukáš v současné době reprezentuje eXtatus, který patří mezi přední české týmy a v minulosti se stal prvním profesionálním týmem v Česku a na Slovensku.

 

 

  1. Před mojí první LAN akcí byli rodiče dost skeptičtí. Měl jsem v té době 15 let a báli se mě pustit na několik dní do cizího města jenom s monitorem a počítačem. Často jsem v té době slýchával, abych neseděl za počítačem a raději dělal něco produktivnějšího. Potom ale přišlo více LAN akcí, první vyhrané prizepooly a tak rodiče postupně přišli na to, že hraní není jen ztráta času, ale může z toho být něco více než koníček. Moje rodina sleduje všechny LAN zápasy, které hraju a jsou streamované, posílají mi smsky. Vždy mi po zápasech gratulují, nebo sdílí zklamání se mnou. Zajímá je i jak se turnaj průběžně vyvíjí. Skoro se dá říct, že se někdy zajímají až příliš. J Koneckonců jsem ale rád, že se zajímají a podporují mě, jakkoliv to jde.

 

  1. Myslím si, že rodiče by měli podporovat své děti v tom, co chtějí dělat. A neplatí to jen u hraní her. Mě rodiče podporovali už od doby, kdy jsem dělal klasické sporty. Podporují mě i teď a neumím si už ani představit, že by tomu tak nebylo. Když se objeví nějaké novinky, ať už o mém týmu, či přímo o mě – například přestup do jiného týmů – tak za mnou máma vždy přijde a ptá se, proč jsem odešel a proč jsem se rozhodl právě pro tento nový tým. Často nevím, co odpovědět, aby to pochopil i člověk, který tolik esportům nerozumí, ale jsem rád, že ji to zajímá. O mém hraní navíc ví i širší rodina, se kterou už jsem v kontaktu méně. Ale i je zajímá, co dělám a ptají se mě na otázky týkající se mého hraní i esportu obecně.

 

Miroslav „Orinn“ Baumann

Miroslav reprezentuje Fortnite sekci historicky nejúspěšnějšího českého týmu eSuba. Jako jednomu z mála Čechů se mu podařilo zahrát si ve Fortnite Fall Skirmish Series.

 

 

  1. No, když to vezmu úplně od začátku, tak rodiče byli silně proti, abych vůbec trávil čas na počítači. Jelikož to ale byl můj největší koníček, tak se s tím pomalu začali smiřovat. Samozřejmě jsem pořád poslouchal, jak je to ztráta času a jak to nikam nevede. Já jim stále jen opakoval, že peníze v tom jsou a stačí jen trénovat a zlepšovat se. Nechtěli, abych se stal profesionálem, měli k té představě velký odpor. Profesionální hraní se jim nezamlouvá asi ani teď, ale vidí, že se tím mohu nějakým způsobem finančně zabezpečit a co je hlavní, tak jsem dospělý, takže mi mohou už jen dávat své rady a názory.

 

  1. Myslím si, že podpora rodiny je v tomto ohledu velice důležitá. Cítit oporu ve svých nejbližších v tom co děláte je podle mého základ úspěchu. Rozumím, že se jim to možná úplně nelíbí, ale i tak se snaží a podporují, ptají se jak jsme dopadli a podobně. Má rada ohledně tohoto, pokud to někdy budete s rodiči řešit, je podat to co nejlepšími slovy a podložit to důkazy, že to opravdu má smysl.

 

Možná i vaši rodiče vidí ve hrách pouhou ztrátu času. Zkuste si s nimi o tom promluvit a ukažte jim příběhy těch, kteří hraní dokázali posunout ze svého pokojíčku na světovou scénu. A kdoví, třeba se i na vás jednou obrátíme s prosbou o názor k nějakému z našich dalších témat.

 

Martin Roháček

@Martin_Rohacek

Martin Roháček

Článek napsal Martin Roháček

Už ve čtyřech letech jsem utíkal k sousedům hrát Mária, pak proháněl Vláček a Goldena. Prošel jsem si potmě tunely ve Vietcongu, podlehl kouzlu Warcraft 3 a Dota mě nepřestala bavit ani po 13 letech. A dneska si užívám ten neskutečný nárůst, který esport zažívá.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahrávám…

0

Zanech zde svůj názor